Třiadvacetiletá česká demokracie.

pátek 7. prosinec 2012 09:17

Ve třiadvaceti letech už by měl být člověk vývojově hotový. Je schopen založit rodinu, plnit své závazky a jít ostatním dobrým příkladem. O české demokrcii se to bohužel říci nedá. Je v zastydlé pubertě a nemá moc chutí s tím něco dělat.

Každý člověk se narodí s určitými dispozicemi, vlohami, schopnostmi a vlastnostmi. Jsou to vlastnosti kladné a vlastnosti záporné, přičemž se tyto vlivem prostředí, příkladů a další výchovy rozvíjejí či nerozvíjejí, popř. zakrňují. Kvalita následného dospělého jedince se posuzuje dle těchto kritérií a podle nich se i dotyčné osoby titulují a jsou okolím vnímány.

 Společnost se skládá z různých typů lidí a osobností, např. slušní,  pohodáři, pracovití, čestní, ale i křiváci, lumpové, zloději a bezcharakterní lotři, prostě slušní lidé a slušně řečeno, neslušní. Co se týče české politická scény, mám dojem, že zde v této oblasti se nebývale kumulují typy s převahou špatných vlastností a náchylností to ještě zhoršovat. Ani zkažené prostředí úřadů, magistrátů, sněmoven, hradů a jiných jimi milovaných prostor ke zlepšování vést nemůže.

 Čeští politici jsou lidé zvláštního ražení. Po r. 1989 jsme jejich novou generaci vyhlíželi s obrovskými nadějemi. Doba Gottwaldů, Bilaků, Husáků a Štěpánů nám profil politika vykreslila do obludných rozměrů a my jsme si bláhově mysleli, že je to definitivně minulost. Leč skutečně naivně. Mladá, resp. staronová generace měla ve svých předchůdcích zdatné učitele, oni učitelé ve svých následnících bystré žáky. Brzy pochopili oč tu jde a ještě dlouho půjde.  Kladné vlastnosti těchto jedinců, byli-li však nějaké, postupem času dosti rychle zakrněly a do popředí se draly a bytněli všechny možné špatné lidské vlastnosti, které si lidské pokolení za tisíce let vypěstovalo.

 Nabízí se spousta příkladů z dávnější i nedávné minulosti, ale i současnosti. Začalo to pozváním členů klanu a podobných týpků  prezidentem  do vlády, generálním pardonem, skartováním důkazů o zločinech a  přitroublým heslem , že nejsme jako oni, což mimochodem nejsme, protože jsme daleko hloupější. Následovala kuponová privatizace, kdy ministr zhasl a nějak pozapoměl, že země je plná lumpů a zlodějů, schopných všeho a že úplně opoměl stanovit pravidla. Po následném rozsvícení se všichni divili, kam se aktiva poděla. Divili jsme se my, ale hlavně ti noví milionáři, že všechno šlo tak lehce a nikdo za nic nemůže. Poté nás ministr uklidnil, že je to západoevropský standard a že můžeme vlastně být rádi, jak to takhle krásně dopadlo.

 Nepochopitelná tolerance zločinu a korupce provedla na morálce národa nenapravitelné škody. Český politik je dokonce vynálezcem takové úžasné věci, která se nazývá opoziční smlouva. Nemá ve světě ekvivalent a na pár let pomohla bandě lumpů si rozparcelovat a beztrestně plundrovat gubernii. Posléze jsme zaregistrovali podivné obchody, kdy se prodávalo a nakupovalo s obrovskými zisky, daňové úniky, záhadné loupeže a vraždy, skandální státní zakázky kamarádům, ale vždy všechno bylo nevýhodné pro stát.

 Zkorumpované a trestné činy páchající a neoprávněnou imunitou se ohánějící úředníky, ale i poslance, senátory a soudce, prorůstání organizovaného zločinu do politiky a neschopnost kohokoli nést odpovědnost, nevymahatelnost práva a bezmocnost, čímž prestiž a důvěryhodnost naší země klesla do suterénu. Přidáme-li k tomu zpartajničení a zhrubnutí  obecné politiky a dávno už neskrývaný dojem politiků o vlastní jedinečnosti a nenahraditelnosti, pocit beztrestnosti a všemocnosti, jejich hamižnost, bezcharakternost, korytářství a celkovou toleranci korupce a smícháme s tím dnešní strašlivou kriminalitu, pseudohumanismus, minimální vymahatelnost práva a bezmocnost a apatii veřejnosti, jsme v Česku jednadvacátého století.

 Kriminály jsou přeplněny lotry, avšak spousta arcilotrů vesele běhá po vlastech a nechá se titulovat ctnostnými jmény. Občané kolem to sledují, někdo s úšklebkem, někdo s nevěřícně pusou dokořán, někdo nadává a někomu je to už jedno, protože se stejně nic nezmění. Člověk obecný vidí tu špínu a svinstva, za niž nikdo není zodpovědný a propadá se do stále větší beznaděje a bezmocnosti. V tu chvíli se opilí,  po ulici se válející a ostudu dělající zástupci lidu zdají být pouze pouťovými atrakcemi. 

 Říkalo se, za časů zvonění klíči, zpívání hymny a objímání se, že snad za deset, možná za patnáct let to tu bude úplně jiné, lepší, čistší, spravedlivé a bohatší. Jistý vousatý prorok  dokonce viděl v dohlednu německou marku a českou korunu, ruku v ruce kráčeti. Leč pravda je úplně jinde a  ač jsme se měli v posledních letech po ekonomické stránce relativně dobře, zlepšení dlouhodobé  a všeobecné se nerýsuje.

Už je to třiadvacet let, kdy většina dala menšině najevo svoji nespokojenost, avšak český  politik jako druh si z toho nevzal pražádné poučení a spěje v jakési antievoluci k sebezničení. V minulosti máme spoustu příkladů, kdy vzpoura v podhradí pověsila na sloupy do té doby nepověsitelné. Jedno je ale jisté. Člověk zůstal člověkem a vůl volem. Ale asi to bude tím, že opravdu nejsme jako oni.

Přeji všem slušným lidem hezké Vánoce a pokud možno přiměřeně zdraví, peněz a lepších zítřků.

 

 

 

Jiří Nohava

Fany* * *14:429.12.2012 14:42:50
krositapane jirásku,19:527.12.2012 19:52:48
Milan JirásekHezký večer.19:347.12.2012 19:34:13

Počet příspěvků: 4, poslední 9.12.2012 14:42:50 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.

Jiří Nohava

Jiří Nohava

O životě v české kotlině.

Pracující, zákonů dbající, daně platící a s mnohým nesouhlasící jihočeský patriot.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy