Jaký si to uděláš, takový to máš.

sobota 6. duben 2013 09:03

Přeneseně vzato jaký si to neuděláš, takový to mít nikdy nebudeš. Nelituju toho, co jsem udělal, ale toho, co jsem udělat mohl a z nějakého důvodu z toho sešlo a už nikdy se to neuskutečnilo.

V první řadě jsem se měl ve škole lépe učit. Nejsem sice žádný génius, ale ani nějaký pitomec a trouba. Jsem průměrně inteligentní, tím pádem i průměrně hloupý, jsem průměrně pracovitý a tak i průměrně líný, mám průměrné sportovní nadání, obecně vzato průměrný vkus a jsem takto i průměrné dřevo a celkem průměrný neandrtálec. Mým oblíbeným klubem je fotbalový FC Liverpool, líbí se mi Sweet, Queen a Pink Floyd, mám rád lidi tolerantní, veselé a spolehlivé a mým životním krédem je žij a nech žít. Ve škole mě bavil zeměpis, dějepis a přírodopis, ale nesnášel jsem matematiku a na ní navazující exaktní vědy. Dost dobře jsem maloval a básničky mi v té době tiskly některé dětské časopisy.

Byl jsem celkem disciplinovaný a poslušný, což je důsledek rodičovské výchovy. Z toho plyne, že jsem nikdy neměl se studiem problémy, ale nikdy jsem ani nevynikal. Ostatně v dobách mého dětství a mládí se to dost potíralo a příkladným členem společnosti byl nevýrazný, nikam nevyčnívající a zařazený jedinec. Mohl a měl jsem se líp učit, respektivě dosahovat lepších výsledků. Měl jsem se více a intenzivněji věnovat jazykům, který jsem zanedbával na úkor fotbalu, v němž byl můj talent jen velmi průměrný a nedosáhl v něm žádných výsledků. Neměl jsem nikdy začínat s kouřením, protože v pozdějším věku se s tímto zlozvykem většina špatně vyrovnává. Své mládí jsem vlastně propil a prohýřil a vše tehdy byl jen jeden veliký mejdan. Je to z hlediska výchovného hanebnost, ale ty vzpomínky, zážitky a zkušenosti mi nikdy nikdo nevezme.

Měl jsem být důslednější ve volbě povolání a nespoléhat se na rodičovskou prozřetelnost, která v této oblasti absolutně nefungovala. Dostalo se mi vzdělání v oboru mě dosti vzdáleném, ale nakonec jsou i horší věci. V dobách, ve kterých jsem vyrůstal, bylo podobných postižených spousta a děly se daleko větší zvěrstva, takže člověk nakonec musel být spokojen. Jediná věc, kterou jsem neudělal a jsem na to hrdý je to, že jsem si nikdy nezadal s bývalým režimem. Nejsem sice nikdy bůhvíjak odbojný, ale rozhodně jsem nedržel hubu, přestože jsem přes ni mnohokrát dostal. Vždycky jsem říkal co si myslím a nikdy jsem nevlez do jejich struktur, ač k tomu bylo dost příležitostí.

Mám sice spoustu zásadních výhrad ke směřování současné společnosti, nesouhlasím s polistopadovým vývojemi a vadí mi na dnešní politice skoro všechno, v soukromí jsem ale obklopen dobrou rodinou a mí kamarádi a slušní lidé kolem mi dodávají naději na ještě lepší zítřky. Ač mnohdy při čtení denní porce černé kroniky vztekle a bezmocně skřípu zubama a vyhazuju televizi z okna, jsem přesvědčen, že jsem si to zařídil celkem dobře a svůj život nežiju zbytečně.

Jiří Nohava

JB001Koukám, že máme hodně společného12:366.4.2013 12:36:53

Počet příspěvků: 1, poslední 6.4.2013 12:36:53 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Jiří Nohava

Jiří Nohava

O životě v české kotlině.

Pracující, zákonů dbající, daně platící a s mnohým nesouhlasící jihočeský patriot.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy